Ačkoliv si většina lidí představí pod pojmem ,,cholesterol” všechno špatné, pro organismus je velice důležitý. Cholesterol je přirozenou součástí všech živočišných buněk. Lidské tělo ho potřebuje pro tvorbu hormonů, vitamínu D, pro metabolismus tuků a stavbu buněčných membrán. I když se bez cholesterolu neobejdeme, je třeba udržet jeho hladinu v krvi v určitém limitu.
Jaké jsou rizikové faktory?
Cholesterol můžeme rozdělit na tzv. ,,špatný” (LDL) nebo ,,hodný” (HDL). Nezáleží jen na jeho příjmu, ale také na tom, jak si s ním naše tělo poradí. Hlavním rizikovým faktorem není samotný příjem cholesterolu, ale poměr nasycených, mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin v jídelníčku. Nasycené tuky mají na hladinu škodlivého cholesterolu největší vliv, lépe působí mononenasycené tuky a nejlépe působí tuky polynenasycené. Nasycené tuky najdete například v másle nebo kokosovém oleji, mononenasycené tuky v mandlích nebo olivovém oleji a nenasycené v například v řepkovém oleji, chia semínkách nebo rybách. Velmi škodlivý je pro nás oxidovaný cholesterol, který vzniká přepalováním (smažením a pečením) tučných potravin, proto je lepší potraviny spíše vařit nebo dusit a nejlépe kratší dobu a při nižší teplotě.
Rizikovým faktorem může být také pohlaví, věk, stres, nedostatek spánku, kouření, alkohol,nedostatečný pohyb a významnou roli hraje i genetika.
Jaké obtíže způsobuje zvýšený cholesterol?
Aby se cholesterol nemohl zabydlet v cévách tak snadno, bílé krvinky ho začnou pohlcovat. Bohužel se kvůli tomu zvětší tak, že jsou v cévách uvězněny, následně se mění na pěnové buňky a ty se postupem času mění na aterosklerotické pláty. Tak dochází k tuhnutí cév, tedy dochází k ateroskleróze. Další obtíže zaviněné špatným stravováním jsou srdeční a cévní onemocnění, mrtvice, snížení funkce mozku, vysoký krevní tlak a onemocnění periferních cév.
Naše tělo si cholesterol vytváří samo
Tělo dospělého člověka si samo vytváří cca 1 g cholesterolu denně a zbylých cca 0,3 g cholesterolu bychom měli denně přijmout ve stravě. Pokud ale organismus nedostává
cholesterol z potravy vůbec, začne si ho vytvářet sám a v nadbytečném množství. Takže například vegani mohou mít hladinu cholesterolu v krvi vyšší než běžně se stravující jedinci, i přes to, že je jejich jídelníček postaven na rostlinné stravě, která cholesterol neobsahuje.
Kde cholesterol najdeme?
Cholesterol se vyskytuje pouze v potravinách živočišného původu, například v živočišných tucích, vaječném žloutku a mléčném tuku. Může být i v mase, ale to se liší podle konkrétního druhu masa a konkrétní části zvířete. Největší podíl cholesterolu obsahuje tučné maso a vnitřnosti (játra a ledviny). Nejméně cholesterolu naopak obsahuje libové kuřecí a králičí maso, ale také ryby.
Na co si dávat pozor při vysokém cholesterolu?
Lidé s vysokým cholesterol, stejně jako běžná populace, by měli dávat přednost kvalitním rostlinným olejům a méně často konzumovat živočišné tuky. Také by měli omezit uzeniny (salámy, párky, špekáčky) kvůli velkému množství skrytých tuků. Je tedy lepší vybírat libové maso nebo libovou šunku, ale i méně tučné mléčné výrobky. Tučné sýry (gorgonzola, niva) a sýry s více než 45 % obsahu tuku v sušině, smetanu ke šlehání a tučnou zakysanou smetanu je lepší si dopřávat příležitostně. Nezapomínejte také na komplexní sacharidy v podobě pečiva či příloh, zeleninu, ovoce, luštěniny, semínka a ořechy. Pokud máte strach z vajec, protože také obsahují cholesterol, nemusíte se bát. Vajíčka také obsahují velké množství jiných velmi prospěšných látek.
A co je závěrem?
Hodnoty cholesterolu v krvi negativně ovlivňují živočišné tuky, ovšem pokud budeme jístpouze ty rostlinné, v ničem si nepomůžeme – tělo si bude samo vytvářet cholesterol dokonce až v nadbytečném množství. Takže i zde platí, všeho s mírou.
