Jaké jsou druhy saun?

Mnozí z nás již nějakou saunu ve svém životě navštívili. Existuje několik druhů saun, ale většinou se nám pod pojmem „saunování“ vybaví finská sauna, tedy typická sauna s dřevěným interiérem, většinou ze smrku nebo borovice, se stupněm dřevěných lavic, nízkou vlhkostí (v rozmezí 5 – 25 %) a vysokou teplotou (kolem 80 – 100 °C). Tyto sauny jsou také vybaveny rošty, ve kterých jsou položeny horké kameny a které by se měly periodicky polévat vodou. Každá kvalitní sauna by také měla být správně ventilovaná. Typická návštěva zahrnuje několik krátkých sezení v sauně (cca 5 až 20 minut) s přestávkami na ochlazování a příjem tekutin k prevenci dehydratace.

Další druhy saun jsou například švédská neboli suchá sauna, která se vyznačuje svojí náročností s teplotami v rozmezí 100 – 110 °C a minimální vlhkostí. Kvůli jejím extrémním podmínkám se tento druh doporučuje pouze pro zdravé dospělé jedince. 

Dále se můžete setkat s parní saunou, která se charakterizuje nižšími teplotami, většinou kolem 45 °C (ale může dosahovat až 60 °C) a 100% vlhkostí. Vzniklá horká pára příznivě ovlivňuje dýchací cesty, revmatické problémy a také zlepšuje prokrvení pokožky. 

Poslední dva typy saun jsou poněkud specifičtější. V infrasauně jsou zdrojem tepla nikoliv kamna, ale infrazářiče, které udržují teplotu na 60 °C s vlhkostí kolem 30 – 50 %. V biosaunách je potom využívaná aromaterapie, do vzduchu se tedy spolu s vodní párou vypouští různé druhy aromatických olejů nebo sušené léčivé bylinky.

Kdo vymyslel saunu?

Počátky saunování sahají až do 5. stolení př. n. l. do starověkého Řecka, kde spisovatel Herodotos popisuje horkovzdušnou lázeň s ohništěm rozpálených kamen. Samotné slovo sauna však pochází z finštiny a dříve označovalo jámu či díru v zemi nebo ve sněhu, jelikož se ve Finsku zpočátku hloubily jámy na březích řek a jezer s hromadou rozehřátých kamen, na kterou se nalévala voda tvořící páru. Historie potních lázní v této zemi je stará již několik tisíc let a jsou nezbytnou součástí finské kultury a běžného života i dodnes.

TIP: Snažíte se zhubnout? Poradíme vám, jak to udělat bez diet!

Je sauna zdravá?

Saunování má několik účinků na lidské tělo, zejména na kardiovaskulární systém. Ovlivňuje tělesnou teplotu jak na povrchu, tak uvnitř. Při saunování se zvyšuje teplota, a tak i prokrvení pokožky, a naopak dochází ke snížení prokrvení svalstva a vnitřních orgánů. Také se snižuje diastolický a arteriální krevní tlak, zatímco srdeční frekvence se zvyšuje. Důsledkem se nemění krevní tlak a tělo reaguje zvýšením rychlosti metabolismu a spotřeby kyslíku, což odpovídá mírnému fyzickému cvičení (např. při středně rychlé až rychlé chůzi). Těmto změnám však nedochází hned po vstupu, obvykle jsou dosaženy za 2 – 3 a více minut působení horka. Následným chlazením potom dochází k prudkému odkrvení pokožky a zvýšení krevního tlaku a centrálního krevního objemu, což potom zvyšuje plnění srdce. 

Saunování může také být prospěšné pro ty trpící nízkým tlakem. I když není nízký tlak považován za nemoc, může však omezovat prokrvení důležitých orgánů jako mozku. Podle dosavadním pozorováním se pro nízký krevní tlak (tzv. hypotenzi) prokázaly fyzikální terapie, jako je saunování.

Dále se pobyt v sauně vyplatí obzvlášť lidem trpící astmatem nebo chronickou bronchitidou, neboť se zvyšuje vitální kapacita plic a prokrvení dýchacích cest, a naopak se snižuje překrvení plic.

Dalším plusem je samozřejmě to, že pomáhá při relaxaci kosterního svalstva a ulevuje bolest kloubů a jejich pohyblivost, zvláště po těžké fyzické námaze.

Na co si dávat v sauně pozor

Samozřejmě je u saunování také důležité si dávat pozor na pár věcí. Určitě byste se měli vyhýbat konzumaci alkoholu během saunování, jelikož dochází ke snížení krevního tlaku, hrozí riziko hypotenze (nízkého tlaku) a omdlení. Dále se zvyšuje riziko srdeční arytmie (porucha srdečného rytmu) a hypertermie (přehřívání těla), zejména u osob trpící ICHS (ischemickou chorobou srdeční, neboli nedokrevnost srdce).

Také jsou ohroženi lidé, kteří trpí trvale zvýšeným krevním tlakem (tzv. hypertenzí). Týká se to především pacientů s II. a III. stádiem této nemoci, jelikož by saunování mohlo představit potenciálně život ohrožující komplikace. Nicméně v případě I. stádia se jedná o zvýšení krevního tlaku pouze při námaze nebo rozrušení a poté se znovu normalizuje. U těchto osob je saunování zcela bezpečné.

Závěrem

Saunování má mnoho pozitivních účinků na lidské tělo a může projevit řadu pozitivních vlivů při zařazení do běžné rutiny, zejména při těžké tělesné námaze. Důležité je dbát na správný postup a zodpovědné chování. Zdravému dospělému jedinci může pravidelný pobyt v sauně poskytnout úlevu od bolesti svalstva a kloubů, zlepšit mobilitu a pohyblivost, zvýšit rychlost fungování metabolismu a zlepšit prokrvení periferií. Takže se sauny nebojte a pořádně si ji užijte! 

TIP: Zkuste naše zdravé a výborné krabičky!