V čem je palmový tuk
Palmový tuk který je přidáván do mnoha potravin i pochutin, především kvůli jeho ceně a univerzálnímu použití. Můžeme ho najít téměř ve všem, především tedy v průmyslově zpracovaných potravinách. Příkladem mohou být různé sušenky, čokolády ale i mléčné a masné výrobky. Také se hojně využívá na smažení v různých rychlých občerstveních. Můžeme ho najít ale i v biopalivech (kde se využívá převážně), kosmetických přípravcích, pracích prášcích či šampónech a mnoho dalších.
Z čeho je získáván
Jedná se o rostlinný tuk z plodu africké palmy Elaeis quineesis, česky Palma olejná. Z plodů této rostliny se získává dvojí tuk, první ze semen plodu – palmojádrový, a druhý z oplodí palmy – palmový. Ty se svým složením poměrně liší, zvláště složením mastných kyselin.
Je to rostlinný olej, tak čeho se bát
Ano, rostlinný je, ale svým složením se spíše podobá tukům živočišným, až na to, že oproti živočišným tukům neobsahuje cholesterol. Faktem také je, že palmový tuk je naším největším zdrojem vitaminů A a E. Díky poměrně vysokému obsahu nasycených mastných kyselin nedochází při vyrábění ztužených tuků (jako je např. margarín) ke vzniku trans mastných nenasycených kyselin.
V nynější době ho opravdu najdeme skoro ve všech potravinách, a to v poměrně velkém množství. Stejně jako s máslem nebo sádlem, okolo kterých chodí spoustu lidí po špičkách, tak i s palmovým tukem, bychom to neměli přehánět.
Palmový olej obsahuje 50 % nasycených mastných kyselin a palmojádrový až 85 %, podobně je na tom i velmi oblíbený kokosový olej. Když si to porovnáme například se sádlem, to obsahuje “pouze” 40 %.
A proč vůbec řešíme nasycené mastné kyseliny? Protože jejich zvýšený příjem nese různá zdravotní rizika, jako například riziko kardiovaskulárních onemocnění. Proto by jejich příjem neměl překračovat 10 % z celkového příjmu tuků. Je tedy vhodné vybírat spíše potraviny (a oleje), které jich obsahují minimum.
Jak je to s tou ekologií?
Palmový a palmojádrový olej je hojně zastoupen, v roce 2012 představoval více než třetinu z veškeré celosvětové produkce tuků a olejů. Jedním z důvodů je to, že palmové olejnice mají jednu z nejvyšších úrovní výnosu na plochu ze všech olejných plodin. Z 1 hektaru získáme 3 tuny oleje a při správném pěstování palma vydrží až 50 let.
Bohužel se jedná hlavně o to, kde se tato palma pěstuje, a to na plantážích, na kterých byla vymýcena a vypálena původní vegetace. V oblastech Malajsie a Indonésie (hlavní producenti palmového oleje), je kvůli šíření těchto plantáží likvidován v obrovské ploše tropický prales a v něm mnoho rostlinných a živočišných druhů, jako je i populace orangutanů, a to nemluvím o důležitém kyslíku, které rostliny přeměňují.
Závěrem
Palmový olej z výživového hlediska není nic, čeho bychom se měli bát, ale také nic, co bychom měli vyhledávat a rozhodně bychom ho neměli konzumovat každý den. Co se ekologie týče, každý si udělejte vlastní názor. Pokud nechcete pěstování palem podporovat, jednoduše nekupujte výrobky, kde se palmový olej vyskytuje.
