Náhražky cukru se hojně využívají, ať už do různých potravin a produktů, tak v domácnostech. Sladidla jsou lákavou alternativou především pro osoby, které se snaží omezit cukr a také příjem kalorií. Též je využívají diabetici. Zdá se tedy, že jsou slibným pomocníkem při cestě za zdravým životním stylem. Nebo ne? Mohou mít sladidla vedlejší účinky nebo dokonce špatný vliv na naše zdraví?
Co jsou sladidla?
Náhradní sladidla jsou potravinářské přísady, které mohou mít větší nebo menší chuťový efekt než cukr, ale většinou mají menší množství energie. Využívají se za účelem dodat pokrmům a nápojům sladkou chuť. Přídavné jméno náhradní se používá z toho důvodu, že samotným sladidlem je i běžný cukr. Ten patří mezi přírodní sladidla, stejně jako například glukózový sirup, karamel nebo med. Dnes se tedy budeme bavit především o sladidlech náhradních, protože právě ta mají za úkol nahradit cukr.
TIP: Jsou sirupy zdravou náhražkou cukru? Přečtěte si zde.
Rozdělení sladidel
Sladidla můžeme rozdělovat podle několika faktorů. Základní rozdělení je na sladidla přírodní a syntetická, tedy uměle vytvořená.
Přírodní sladidla jsou ve vodě rozpustné sladce chutnající látky na bázi přírodních sacharidů, to znamená, že jsou získána z přírodních zdrojů. Jak už jsme si řekli, je to například cukr (sacharóza), ale také fruktóza, glukóza nebo steviosid.
Umělá sladidla jsou vytvořena synteticky. Mají výrazně vyšší sladivost než běžný cukr a nenosí energetickou hodnotu. Jedná se například o aspartam, acesulfam K, sukralosu, sacharin a cyklamát.
Syntetická sladidla, identická s přírodními jsou například sorbitol, xylitol a manitol. Jedná se o cukrené alkoholy.
Další rozdělení je na sladidla kalorická a nekalorická.
Kalorická, neboli energetická, mají vysokou energetickou hodnotu a sladivost přibližně srovnatelnou se sacharózou, čili cukrem. To znamená, že když chcete nahradit cukr nějakým kalorickým sladidlem, měli byste použít zhruba stejnou dávku. Kromě sacharózy sem patří třeba škrobové sirupy (glukózový, fruktózo-glukózový, glukózo-fruktózový), inulin nebo cukerné alkoholy (erythritol). Sladivost cukerných alkoholů je 50 – 100 % sacharózy, jejich výhodou je však to, že minimálně ovlivňují glykémii (krevní cukr) a nezpůsobují zubní kaz. U některých osob však mohou způsobit střevní diskomfort.
Nekalorická, neboli nízkoenergetická sladidla, mají, oproti energetickým, mnohonásobně vyšší sladivost než sacharóza a žádnou energetickou hodnotu. Patří sem například acesulfam-K, aspartam, cyklamát, sacharin, sukralóza nebo steviol-glykosid (stévie). Pro představu, sladivost aspartamu je 180 – 200 (oproti sacharóze = 1).
Jak vidíte, většina nízkoenergetických sladidel je syntetického původu a většina energetických přírodního původu.
Jsou sladidla nebezpečná?
Sladidla bývají často démonizovaná. Můžete se například dozvědět, že způsobují rakovinu, kardiovaskulární onemocnění nebo že jsou nebezpečnější než samotný cukr. Pravda je ovšem taková, že sladidla používaná pro lidskou výživu musí být zdravotně nezávadná. Do potravin a nápojů se přidávají pouze povolená sladidla a jejich množství je regulováno.
Každé sladidlo má tolerovatelnou denní dávku, čili ADI. Ta se musí, společně se sladivostí, brát v potaz při používání sladidel. Například ADI aspartamu je 40 mg na kilogram vaší váhy na den. To znamená, že pokud byste vážili 70 kg, byla by akceptovatelná denní dávka aspartamu 2800 mg. Dejme si příklad. Představme si 1 litr čaje oslazeného 25 gramy cukru. Abychom dosáhli stejné sladivosti s aspartamem, museli bychom do 1 litru čaje přidat 125 mg aspartamu. Abychom tedy dosáhli akceptovatelné denní dávky (tedy maxima, které bychom neměli překročit) museli bychom vypít 22,4 litrů takového čaje. Což není úplně tak běžné.
Každé sladidlo má samozřejmě jinou hodnotu ADI i jinou sladivost, pokud tedy používáte sladidla častěji, měli byste si tyto hodnoty zjistit. Pokud si ale čas od času dáte plechovku coly zero, určitě nic takového nemusíte řešit.
Škodí tedy sladidla našemu zdraví?
Sladidla jsou v přijatelných denních dávkách zcela bezpečná pro lidskou konzumaci. Nicméně jsou to látky, které by se v našem jídelníčku měli vyskytovat spíše občasně. V zásadě bychom se měli snažit jíst co nejméně průmyslově zpracovaných potravin a k pití preferovat čistou vodu a další neslazené nápoje a obecně si na sladkou chuť spíše odvyknout, než se ji snažit nahradit. Pokud si však čas od času dáte nápoj či potravinu s náhradním sladidlem, vůbec nic se nestane.
TIP: Zdravé a vyvážené jídlo vám můžeme zajistit my! Zkuste naše krabičky.
Autorka: Ing. Kristina Heřmanová
